• Program
  • Fotky
  • Činnost
  • Výlety
  • Kontakt
  • Úvod
  • Výlety

     

    23.září 2017 v 7:30 se 47 Humpoleckých seniorů  vydalo na jednodenní výlet.                                                                  

     První zastávka byla na hradě Roštejn.                                                                                                      Po hradě nás prováděla a s historií seznámila pečlivá průvodkyně. Pozdně gotický hrad, který se zvedá na skalnatém vrchu ve výšce 677 v romantické krajině Javořických vrchů u vsi Doupě, byl vybudován pány z Hradce v první polovině 14. století. Jeho název odpovídá erbu rodiny, zlaté pětilisté růži – původní označení hradu bylo německé  Rosenstein  (růžový kámen), později Roštýn. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek obklopený rozlehlou oborou. Dalšími majiteli byli Slavatové z Chlumu a Košumberka, Lichtenštejnové z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna. V roce 1915 hrad vyhořel. Zásadní opravy začaly až v roce 1958. Část hradu byla pro veřejnost otevřena v roce 1969. Po dalších opravách byly ostatní interiery na dnešní trase zpřístupněny v roce 1982. 

    Od hradu Roštejn jsme zamířili do Znojma ,kde jsme v penzionu Eden chutně poobědvali.

    Další zastávkou bylo Znojemské podzemí.                                                                                            Zde si hlavně urostlejší jedinci museli dávat v  nízkých chodbách pozor, aby si na památku neodnesli bouli. Opět nás prováděla šikovná dívčina ,která k zajímavému výkladu o historii,  přidala i různé pověsti.       Znojemské podzemí patří k unikátním historickým památkám nejen v České Republice, ale i v rámci střední Evropy.  Jedná se o systém podzemních chodeb a sklepů, který je dlouhý téměř 27 km a má až 4 patra.  Ze dvou v podzemí nalezených letopočtů dnes lze předpokládat, že počátek budování chodeb spadá do přelomu 14. a 15. století. Každý z obytných domů měl podzemní prostory, sloužící patrně k hospodářským účelům. Středověké Znojmo bylo město bohaté jednak svou polohou, která zaručovala dobrou úrodu chutného vína i ostatních zemědělských produktů, jednak tím, že leželo na důležité obchodní cestě a bylo proto význačným obchodním střediskem. Pro vhodné uložení zboží byly tedy podzemní chodby po všech směrech výhodné. 

    Posledním bodem programu byla návštěva sklípku ,,u Koníčka,,.                                                             Zde jsme ochutnali 10 druhů vín. Začali jsme vínem suchým a postupně přecházeli na vína polosladká. Ke každému koštu se nám dostalo odborného výkladu. Součástí bylo i drobné pohoštění. Ke zpěvu a i tanci   nám zahráli tři harmonikáři. Škoda jen, že jsme museli v 19:00 zábavu ukončit.

    V pořádku jsme se všichni vrátili domů, za což patří dík i řidiči  panu Kamešovi.

                                                                                      Jaroslav Moučka

     

      

    ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU - senioři z Humpolce druhá skupina.

     

                         28.6.-2.7.2017

    Jako každý rok i letos se vydali ve dvou skupinách humpolečtí senioři za poznáním naší vlasti a to za krásami Západních Čech Karlovarského kraje. Druhá skupina, která odjela 28. 6. 2017 pod vedením pana Jindřicha Ehrlicha, byla ubytována v Lázních Kynžvart v příjemném hotelu Hubertus. Cestou na západ  navštívili hrad a zámek Bečov nad Teplou, který je především znám relikviářem sv. Maura, který je druhou nejcennější zlatnickou památkou na našem území. Během prohlídky se seznámili s historií této unikátní památky i její objevení v roce 1985, po té v potemnělé trezorní místnosti, kde zněla chrámová hudba si tento skvost prohlédli. V Zámecké restauraci si pochutnali na dobrém obědě. Další zastávkou byl klášter Premonstrátů v Teplé. Zde se prošli po rozsáhlém parku s rybníkem a prohlédli zrestaurovanou vnitřní část kláštera s výkladem. Po prohlídce se vydali do Lázní Kynžvart, kde v příjemném hotelu s milou obsluhou byli po pět dní ubytováni. Druhý den se probudili do deštivého dne, ale na náladě to znát nebylo. Jelo se směr Německo, v Chebu přistoupil pan Walter Dotzauer, průvodce, který skupinu provázel po tři dny. První zastávkou bylo největší porcelánové muzeum v Hohenbergu, kde shlédli výrobky z porcelánu, hodně postaviček i zvířátek. Okresní město Selb je městem porcelánu, po červené stezce se dostali do středu města, prošli nejdražší keramickou uličkou, která je zhotovena z 55 000 ks dlaždiček a ocitli se na náměstí Martina Luthera u krásné keramické kašny. Je zde k vidění i porcelánová mapa města, největší porcelánová konvice, kam se vejde přes 3 000 porcí kávy. Na radnici shlédli zvonkohru z 22 porcelánových zvonků, která se rozeznívá v liché hodiny od 11,00 hodin do 17,00 hodin. Ve městě je pořádáno množství slavností i největší bleší trh porcelánu v Evropě. Někteří si poseděli v kavárně Ludwig s česky mluvící majitelkou, která uvařila výbornou kávu a přidala domácí koláče. Tuto kavárnu před lety navštívil i zpěvák Karel Gott, který je s majitelkou vyfotografován a fotografie visí na čestném místě v kavárně. Po občerstvení navštívili největší prodejnu porcelánu, kde si zakoupili dárky pro sebe i své blízké. Po návratu do Čech se stavěli v Novém Drahově na ukázce výroby keramiky rodiny Wernerových, která má tradici. Čtvrtek byl deštivý den, ale nikomu to nevadilo, bylo co obdivovat. Přes Mariánské Lázně se vrátili do přechodného domova, kde je čekala večeře. V pátek ráno byla slunečná obloha, jelo se opět směr Německo a to na vrch, kde stojí kostel Svaté Trojice Kappl, který je 3 km od Waldsassenu,  z kterého je krásný výhled až do okolí Chebu. Klášterní město  přivítalo výzdobou a přípravou na slavnost. Zde si prohlédli klášterní baziliku, jeden z nejvýznamnějších barokních kostelů Bavorska, který má délku 82 m, pod chrámovou lodí se nachází největší kostelní a klášterní hrobka v Německu. Návštěvou vesnice Konnersreuth, kde je rodný dům blahoslavené Terezie Neumann ukončili pobyt v Německu. Na oběd se vrátili do Čech a to do Hrozňatova, kde v restauraci Štekrův Mlýn poobědvali. Po obědě se vydali pěšky k poutnímu místu Maria Loreto, kde se setkávají čeští a němečtí občané. V pozdních odpoledních hodinách se vrátili na hotel, kde je čekala večeře. V sobotním slunném dnu vyjeli na prohlídku Františkových Lázní, dnes naposledy s panem průvodcem. Prošli se po lázeňské třídě, krásnými upravenými parky, shlédli vystoupení dechové hudby a mažoretek, navštívili sošku Františka. Byl čas i na posezení při kávě. Před polednem jeli do 6 km vzdáleného městečka Skalná, kde se nachází jeden z nejstarších a nejzachovalejších románských středověkých sídel v Česku, vodní hrad Vildštejn. V jeho hradních prostorách je zřízena stylová restaurace, kde si pochutnali na dobrém obědě, pak se rozjeli na poslední dnešní cíl, do města Chebu. Toto město je známo především dobovými domy zvanými Špalíček. Na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad si poslechli jeden z posledních výkladů pana průvodce a vydali se na Chebský hrad s Černou věží, který si prohlédli. Dnes přálo počasí a tak posezení u Špalíčku s dobrou italskou zmrzlinou nemělo chybu. Při zpáteční cestě přes Františkovy Lázně se rozloučil průvodce Walter Dotzauer, který  po tři dny skupinu provázel,  poděkovali mu a předali malou pozornost. Sobotní večeře salát s řízkem a zákuskem, byla od hotelu pozorností na rozloučenou. Každý večer po malém odpočinku po večeři, se scházeli od 20,00 hodin v salonku v hotelu, kde při harmonice, na kterou hrál pan Jindřich Ehrlich a trumpetě, na kterou hrál pan Jaroslav Hloušek si pěkně zazpívali české písničky. Po 22,00 hodině se rozcházeli do svých pokojů a plni dojmů z každého dne usínali. Poslední sobotní sezení při písničce si zpestřili i soutěží s balonky, která měla u přítomných 22 seniorů úspěch. Také se vytvořila skupina mažoretek, která za pár minut nacvičila své vystoupení, místo obvyklých hůlek, vystoupila s ramínky. Všichni se dobře pobavili a to je smysl těchto setkání, být dobře naladěni. Sobotní večer se protáhl až do 23,00 hodiny. Ráno seniory probudilo opět sluníčko, po snídani sbaleni opouštěli hotel, rozloučili se s majitelkou a poděkovali za příjemné ubytování i milou obsluhu. Čekala je  prohlídka zámku Kynžvart, který byl zapsán na seznam Evropského dědictví a patří mezi atraktivní turistické cíle. Prohlídka se velmi líbila. Další cíl cesty byly Mariánské Lázně. Krásné lázeňské město s kolonádou a zpívající fontánou, kterou shlédli v 11,00 a ve 13,00 hodin. Zde se skupina rozdělila, jedna si užívala lázeňského sluníčka na lavičkách a procházkách po kolonádě, druhá skupina se vydala na Krakonoše, kam se svezla kabinkovou lanovkou a zde navštívila park Boheminium s miniaturami známých hradů a zámků i dalších staveb např. Ještěd, Kamenný most v Písku, hora Říp, Lužná s vláčky, hrad Karlštejn, Bezděz, zámek Červená Lhota, Bečov a mnoho dalších. Po prohlídce se sjelo lanovkou zpět a po shlédnutí další zpívající fontány, nákupu lázeňských oplatek se jelo na poslední místo zájezdu a to do Chodové Plané, kde v restauraci Ve Skále, která je unikátním skalním labyrintem osm set let starých pivovarských sklepů si pochutnali na Plánské svíčkové a zapili přírodním kvasnicovým pivem čepovaným přímo z ležáckých sudů skalního sklepa. Byla to krásná tečka za vydařeným 5 denním zájezdem, po kterém se všichni vrátili v 19,00 hodin ve zdraví, pohodě a plni dojmů i zážitků zpět do Humpolce. Poděkování patří především panu Jindřichu Ehrlichovi za vzorně naplánovaný a vedený zájezd, též průvodci panu Walteru Dotzauerovi, který skupinu po tři dny provázel po Německu, Františkových Lázní i Chebu, zodpovídal dotazy a hlavně komentoval vše,  co je v těchto místech  zajímavého. Poděkování patří i panu Zdeňku Rejnkovi za precizní řízení autobusu i po velmi úzkých silničkách, kterými se často projíždělo a za to, že nás dovezl v pořádku zpět. Nemalou pochvalu si zaslouží i samotní senioři, kteří byli velmi ukázněni a dodržovali stanovené časy odjezdů autobusu, zkrátka byla to dobrá parta účastníků zájezdu, na který budou rádi vzpomínat.

                                                                                                                                                                                                                                                                           Jana Reichertová

     

     

                         Výlet první skupiny Humpoleckých seniorů                                              20.6.-25.6.2017.

    1. den: V úterý 2O.6.2O17  v 6.3O h ráno odjíždíme z Humpolce směr Karlovy Vary.Máme zase štěstí -D1 nám dovoluje téměř plynulou jízdu. V 1O.3Oh vcházíme do muzea Becherovky. Čeká na nás průvodkyně, vypráví o historii výroby našeho nejznámějšího likéru. Protože už více než 2O9 let je výroba likéru tajemstvím, pozve nás na projekci filmu, který nám některá tajemství výroby tohoto magického likéru odhalí. Po prohlídce muzea a filmu dostáváme 3 druhy tohoto likéru ochutnat. Tím jsme se s Becherovkou rozloučili. Po dobrém obědě se vydáváme do naší největší porcelánky THUN do Nová Role.  Pan průvodce nás seznámil s celou výrobou porcelánového nádobí. Podívali jsme se také i do muzea této výroby. Zaměstnávají zde 37O lidí. Po této exkurzi (je strašné vedro) už odjíždíme do hotelu Zátiší u Františkových Lázní. Po ubytování máme zde jako i každý další den chutnou večeři včetně polévky a různých salátů a ovoce.                                                                              

     2. den: Ve středu po snídani vyjíždíme do Německa-Bavorska. Po pár kilometrech zastavujeme na poutním místě ve Waldsassenu. Je zde téměř na samotě  krásný katolický poutní kostel Nejsvětější Trojice a je otevřen. Je to velice zajímavá a překrásná historická  stavba se třemi stejnými  kulatými věžemi, takže ze všech světových stran skýtá stejný pohled. Je nádherně zdobený i uvnitř. Poté jsme ještě zastavili ve městě Wadsassenu,kde jsme navštívili ještě větší historickou stavbu- Baziliku sv.Jana Evangelisty a Nanebevzetí P.Marie. Po obědě jedeme do Přírodní rezervace SOOS u Frant.Lázní (437m.n.m.). Vidíme zde zajímavé přírodní úkazy. MOFETY-probublávají zde bahenní sopky a vyvěrají různé minerální prameny,vidíme solné usazeniny(je sucho),rašeliniště jsou také suchá. U vchodu jsme navštívili muzeum, kde je expozice ptáků, hmyzu, obojživelníků a savců, které se zde také vyskytují v přírodě.

    3.den:

    Ve čtvrtek jedeme do lázeňského městečka Kynžvart. V blízkosti městečka si prohlédneme zámek,který je pevně spjat s významným šlechtickým rodem Metternichů-sídlo muže,který utvářel Evropu a porazil Napoleona. V bohatě zásobených knihovnách se zde nacházejí odborné knihy z přírodovědných a humanitních oborů,další vzácná díla evropské kosmologické a astronomické literatury z 15.-17.století. Knihovny obsahují téměř 37 000 svazků knih,které dokládají vyspělost renesanční vědy i z doby Rudolfa II.

    Dopoledne jsme ještě navštívili pivovar v Chodové Plané-Chodovar. Říká se mu také pivovar Ve skále. Mladý průvodce nás provedl celou výrobou a nakonec nám točil na nádvoří u kašny jejich pivo 11st. Mají ve znaku psa,který nalezl pramen vody,ze kterého dodnes pivo vaří.

    Po obědě jedeme do Mariánských Lázní. Zde si projdeme krásnou kolonádu,počkáme na krásné představení Zpívající fontány(škoda,že tu nejsme večer-viděli bychom to barevně). Nakoupíme dalších pár upomínkových dárků a jedeme na večeři.

    4.den:

    V pátek po snídani vyrážíme do premonstrátského kláštera v Teplé. Je to rozsáhlý areál,založený šlechticem Hroznatou koncem 12.stol. Od té doby tu prakticky přebývá komunita řeholníků, kteří působí také jako faráři v okolí. Barokní klášterní budova slouží jako zázemí pro kulturně vzdělávací centrum Hroznatova akademie. S průvodkyní jsme prošli hlavní část hlavní klášterní budovy,která je už zrekonstruovaná. Prošli jsme všemi patry budovy,byty p.opata,jeho hostů a další pokoje pro obyvatele,klášterní jídelnu,kapitulní síň ap. Některé budovy se opravují(včetně kostela),některé na opravu teprve čekají. Někde jsou opraveny krásné původní malby a obrazy. Dříve v klášteře žilo i 200 řeholníků,dnes jich je zde pouze 6.

      Další skvost,který jsme dopoledne navštívili byl zámek v Bečově nad Teplou. Zdejší expozice představuje trendy aristokratického bydlení18.-19.století,dochované původní interiéry-kaple a knihovny. Nejzajímavější  je ovšem Relikviář sv.Maura. Je to druhá nejcennější zlatnická památka na území České republiky. Patří mezi relikviáře domečkového či tumbového typu-ukázka středověkých zlatnických technik. Toto dílo má nevyčíslitelnou hodnotu. V závěru prohlídky je návštěva trezorové místnosti,kde je relikviář umístěn. Je to jeden z nejsilnějších zážitků. Nedaleko zámku v" Hradní Baště"jsme poobědvali a odpočinkově se prošli kolem říčky Teplá do malé botanické zahrady. Po silných dopoledních zážitcích jsme si odpočinuli v krásné přírodě a vrátili se do hotelu.

     5.den:

    V sobotu po snídani se opět vydáváme na hrad. Tentokrát do Chebu. Tento hrad je unikátem mezi českými hrady s ojedinělou ukázkou štaufské falce,která vznikla koncem 12.stol.rozšířením a přestavbou původního hradu za císaře Fridricha I. Barbarossy. Je to opět unikát na našem území. Zajímavá je původní patrová kaple sv.Eduarda a Uršuly-13.stol.-poklad štaufské gotiky. Dále obranná Černá věž ze sopečného tufu. Hranatá věž 9x9m je vysoká 18.5m. Na nádvoří a v podzemí jsou vystaveny některé původní zbraně-některé jsou ale napodobeniny. Od hradu jsme prošli na historické náměstí Krále Jiřího z Poděbrad,kde stojí hlavní symbol chebské architektury-Špalíček. Je to komplex 11 kupeckých domů z 15.století. Z Chebu jsme se vrátili do hotelu Zátiší na oběd a odpočinek. 

    Odpoledne jsme měli volné a většina nás ho strávila ve Františkových Lázních. Jeli jsme na prohlídku zajímavostí místním vláčkem. Viděli jsme rozsáhlé parky,některé lázeňské domy,kolonádu ap. Dokoupili jsme oplatky domů,občerstvili se v kavárně a vydali se pěšky do hotelu. Někteří strávili odpoledne v největším Aquaforu v záp.Čechách. Po večeři jsme si opět zazpívali při harmonice,poděkovali p.řidiči P. Kamešovi za bezpečnou jízdu,paní vedoucí zájezdu Alence Tiché za organizaci a pevné nervy a rozloučili jsme se.

    6.den:

    V neděli dopoledne jsme ještě navštívili celoročně otevřený hrad v Lokti. Největší zajímavostí je zde originál části loketského meteoritu-jednoho z nejstarších na světě. Jsou zde ukázky navrácených původních sbírek,výstava porcelánu z okolních továren, různé ukázky historických zbraní,obrazů,map a plastik. Nástěnné malby z 15.stol.znázorňující pohled za hradby a do zahrad. V podzemí 26m vysoké věže je loketský drak.

    Po obědě máme ještě prohlídku Karlových Varů s místní průvodkyní. Starší paní přestože zdůrazňuje,že je rodačka z K.Varů si často nemůže vzpomenout na česká slova. Obešli jsme přesto většinu zajímavostí-všechny kolonády,parky,některé z četných kostelů a hlavně některé ze 16 léčivých pramenů. Nejznámější vřídlo se ovšem opravuje. U hotelu Imperiál bylo velmi rušno-vrcholily přípravy na Letní Filmový festival. U hotelu PUPP jsme nasedli na městský autobus,projeli se ještě po kopcích a po té už do našeho autobusu a výlet končí. Unaveni,ale šťastni jedeme domů. Tak snad zase za rok.

                                                                                                                  Kopecká Marie

     

    Cesty humpoleckých seniorů za poznáváním naší vlasti

    Začátkem června jsme odjížděli ve dvou skupinách na šestidenní zájezd do Beskyd a na Ostravsko. Cestou jsme se zastavili na barokním hřbitově ve Střílkách, na významném poutním místě Velehradě a ma zámku Vizovice. Navečer jsme se ubytovali v hotelu Charbulák ve Starých Humrech (osada Grúň) a odtud jsme denně vyjížděli.
    Postupně jsme navštívili zámek Kunín, Žerotínský zámek v Novém Jíčíně s muzeem klobouků a zámek ve Frýdku-Místku. Viděli jsme zříceninu hradu Hukvaldy, ve městě Štramberk věž Trúbu a jeskyni Šipku. Podívali jsme se do moderní haly na výrobu piva Radegast v Nošovicích, do Technického muzea Tatra Kopřivnice, do cvičné štoly Dolu Paskov u Frýdku-Místku, do objektu Národní technické památky v Dolní oblasti Vítkovice.
    V Ostravě jsme vyjeli na nejvyšší radniční věž v republice – 85.6 m. Na Černé louce jsme procházeli výstavištěm MINIUNI (modely významných budov evropských měst, hradu, zámků a stavby Divů starověku).
    Dny nám rychle ubíhaly a bylo tu loučení a odjezd. Cestou jsme se ještě zastavili v barokní bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce a na hradě Bouzov. A pak už jsme dojeli domů bohatší o mnoho pěkných zážitků. Děkujeme všem organizátorům a doufáme, že příští rok poznáme zase další zajímavá místa naší vlasti.

    M.Machalická, sdcr Humpolec

     

     

    Výlet za poznáním naší vlasti

    Za nepříliš příznivého počasí  jsme se vypravili za poznáváním dalšího města – Kutné Hory. 16.10. vyjelo 49 seniorů do kdysi druhého nejdůležitějšího města České země. S navštěvovanými objekty a jejich historií nás seznamovala průvodkyně.
    Nejprve jsme navštívili katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele v Sedleci, unikátní památku UNESCO.Je to bývalý cisterciácký klášterní kostel z 12. stol. Po jeho zničení byla během 30 let vystavěna nová gotická katedrála, pětilodní bazilika, poté byla husity spolu s klášterem vypálena a opuštěna, obnovena byla až na konci 17. století J.B.Santinim.
    Po prohlídce chrámu jsme přešli ke hřbitovnímu kostelu Všech svatých z konce 14. století. Výzdoba podzemní kaple – kostnice je tvořena z lidských ostatků 40 tisíc zemřelých místních i z dalekého okolí, rovněž i z obětí epidemií.Poloslepý mnich je začátkem 16. stol. seskládal do velkých pyramid. Unikátní výzdoba z lidských kostí pochází z 19. století.
    Autobusem jsme se přesunuli k další památce UNESCO , k chrámu sv. Barbory – patronky horníků. Jedná se o pětilodní gotickou katedrálu, jejíž stavba započala před koncem 14. stol., ale práce byly definitivně zastaveny v 16. stol. pro nedostatek peněz a nedostavěný kostel byl uzavřen provizorní zdí (prvním projektantem se stal Jan Parléř, později Matěj Rejsek a Benedikt Rejt). Po zrušení jezuitského řádu katedrála chátrala, zrestaurována byla ve 20. století.
    Po prohlídce jsme procházeli kolem Jezuitské koleje vystavěné v polovině 17. stol. Cesta je vyzdobena sochami a z hradeb je pěkný rozhled na město, údolí a na nově upravené vinice ve svahu. Došli jsme ke Kamenné kašně. Je to bohatě zdobený dvanáctiboký hranol z konce  15. století. Byla sem přiváděna voda dřevěným potrubím a sloužila jako rezervoár pitné vody. Je také památkou UNESCO.
    Celí zkřehlí jsme pokračovali k další památce – Morovému sloupu. Vznikl začátkem 18. stol. jako reakce na morovou epidemii. Je to jehlan se sochou P. Marie Immaculaty, před pilíři jsou sochy havířů.
    Naše poslední zastávka byla ve Vlašském dvoře. Je to uzavřený komplex budov, který sloužil dříve jako královská mincovna (počátkem 15. stol  byl oblíbeným místem krále Václava IV. – Dekret kutnohorský). Součástí prohlídky byl obrazový záznam práce razičů mincí, ukázka zařízení a expozice mincovnictví.
    Po prohlídce jsme odešli na oběd, pak přešli přes hlavní náměstí, nasedli do autobusu a zamířili k domovu. V Kutné Hoře by bylo ještě mnoho památek k vidění, ale to zase až někdy jindy.
    Díky vedoucímu L. Jouklovi za zorganizování zájezdu.

    M.Machalická

                           

    Výlet za památkami Jindřichohradecka

    Dne 21.6.2012 Svaz důchodců Humpolec pořádal jednodenní výlet do Jindřichova Hradce, Červené Lhoty, Deštné a Mnichu.
    První navštívenou památkou byl hrad a zámek v  Jindřichově Hradci. Prohlídka začala v Černé kuchyni, kde vařívalo 12  kuchařů pro celé osazenstvo zámku. Jako zajímavost jsme se dozvěděli, že jednou za rok, na  Zelený čtvrtek se zde rozdávala chudým sladká kaše. Tradice trvala od 14. do 17. stol., kdy byla zrušena, protože vyšlo najevo, že si pro kaši chodí mimo chudých také zámožní měšťané.
    Zámek založili páni z Hradce počátkem 13.stol. a vlastnili ho až do roku 1604. Dalšími majiteli byli Slavatové 1604 – 1693  a Černínové, kteří zde byli až do roku 1945. V roce 1993 byla ukončena náročná rekonstrukce, trvající bezmála dvacet let.
    Prohlídku jsme začali v klasicistních pokojích, nádherný byl Pokoj smyslů a také některé vzácné kusy nábytku, např. renesanční skříň, ložnice Adama II. aj. Prohlídka končila za zvuku violoncella návštěvou bohatě zdobeného Rondelu, který byl určen k pořádání koncertů a plesů, ale byl bohužel značně devastován, protože tam byl sklad a posléze konírna. Oprava byla značně nákladná.
    V městském muzeu jsme si prohlédli ve výstavních sálech různé historické zajímavosti  jako např. sbírku šicích strojů, nástrojů různých řemesel a síň Emy Destinové. Vrcholem exponátů tohoto muzea je lidový mechanický betlém, vyrobený během šedesáti let  Tomášem Krýzou. Měří 17 m na délku a obsahuje 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje.
    Po dobrém obědě jsme pokračovali v cestě na zámek Červená Lhota. Původně zde stála tvrz a ve 14. stol. došlo k přestavbě v renesančním slohu. První patro je zpřístupněné jako zámecká expozice představující autentický byt posledních majitelů knížat Schönburg-Hartenstein. Kromě krásně zařízených místností jsme zde mohli vidět vzácné obrazy. Největší divácký ohlas má na zámku tradičně podobizna vévodkyně Markéty, řečené Pyskaté, která byla provdaná za Jindřicha, mladšího bratra Karla IV. Zámek byl v r. 1946  předán státu a sídlila zde dětská ozdravovna. Až v r. 1949 bylo obnoveno interiérové zařízení a zámek byl zpřístupněn veřejnosti.
    Další zastávkou bylo Provaznické muzeum Karla Klika v Deštné. Seznámili jsme se s technologií výroby provaznického zboží a vyslechli nářky průvodce, jak z 242 provaznických dílen zbyly jen 2.
    Poslední zastávkou byl Památník partyzánů v Mnichu u Kamenice nad Lipou.
    Děkujeme panu Jouklovi, který byl vedoucí zájezdu a budeme na tento pěkně prožitý den vzpomínat.

     
    Oldřich Štěpán

    Humpolečtí senioři cestují za poznáváním vlasti 

    Humpolečtí senioři se tentokrát vydali na Východní Moravu  ve dvou šestidenních termínech: 22.5. a 29.5. Naší základnou byla Kroměříž,  odkud jsme vyjížděli do dalších míst.

       Prohlídce Kroměříže – Hanáckých Athén – jsme věnovali hodně času. Město leží na řece Moravě, je proslulé arcibiskupským zámkem, Podzámeckou a květnou zahradou. Květná zahradaZámek a zahrady jsou zapsány na Listině světového a kulturního dědictví UNESCO. Prošli jsme  i několik náměstí a kostelů.

       A hodně jsme cestovali:

       Absolvovali jsme prohlídku zámku Buchlovice , Chropyně , rozsáhlého hradu Helfštýn , poutních míst Velehrad a Sv. Hostýn , Mohyly míru u Slavkova – památníku obětem bitvy "Tří císařů" .Zámek Buchlovice

         Na vlastní oči jsme také viděli výrobu nových a rekonstrukci poškozených historických gobelínů v manufaktuře ve Valašském Meziříčí, práci dělnic při výrobě vánočních skleněných ozdob v družstvu IRISA ve Vsetíně, jednu z největších zvonařských dílen Tomášková – Ditrichová, ochutnali jsme slivovici v a.s. R.Jelínek ve Vizovicích .

       Byli jsme v Rožnově p.Radhoštěm ve Valašském muzeu v přírodě a v obuvnickém muzeu ve Zlíně. Poslední den jsme se ještě procházeli po ZOO ve Zlíně-Lešné.

       Zájezd se nám všem líbil a jsme vděčni  organizátorům –Aleně Tiché a Ladislavu Jouklovi a všem ostatním,  kteří se podíleli na dobré náladě.Zájezd

    Milada Machalická

                                                                                                                                           Foto Jaroslava Šenkýřová

     

     


     

     

    Zámky, v kterých zněla a zní hudba

    Velmi povedeným zájezdem, který pořádal SDCR Humpolec 15.9.2011, byla návštěva Památníku Bible kralické a dvou zámků – Náměšti nad Oslavou a Jaroměřic nad Rokytnou.

    První zastávkou dopoledne byl Památník Bible kralické. Jde o unikátní překlad Bible, který byl vytištěn mezi r. 1579 až 1594 v tiskárně v Kralicích. Tiskárnu provozovala Jednota bratrská. Paní průvodkyně nám popsala jedinečnost tohoto počinu a ve vitrínách jsme si mohli prohlédnout jednotlivé exempláře tiskárny.

    Za krásného podzimního počasí jsme se vydali na nedaleký zámek Náměštˇ nad Oslavou. Za současnou podobu zámku vděčíme Janu st. ze Žerotína, který přestavěl hrad z r. 1578 po vzoru italských renesančních staveb. První prostor, který jsme navštívili, byla kaple sv. Václava s barokními oltáři. Pozoruhodná je zámecká knihovna, která čítá 16 000 svazků, ale z toho jen 10 českých. V těchto nádherných prostorách se pořádají koncerty vážné i folkové hudby. Do r. 1945 zámek patřil rodu Hauqwitzů, poté sloužil jako letní sídlo prezidenta Beneše. Pozoruhodné jsou sály , které jsou vyzdobeny tapisériemi např. Amorův sál, sál Síly, Davidův sál apod. Zajímavá byla i pracovna prezidenta Beneše, zámecké ložnice a hudební salon, v kterém se konají dodnes komorní koncerty. V přízemí vedle knihovny je muzeum telefonní a světelné techniky a elektrifikace vůbec.

    Po dobrém obědě v Jaroměřicích nad Rokytnou jsme před prohlídkou zámku obdivovali zámecké zahrady s venkovním jevištěm. Každý rok se zde pořádají hudební slavnosti. Největší a nejkrásnější přestavbu zámku provedl Jan Adam z Questenberku . Inspiroval se při své cestě po Evropě francouzskými Versailles Ludvíka IV. Přestavba začala r. 1700 v r.1737 byla dokončena. Jde o architektonicky nádhernou budovu. Paní průvodkyně nám sdělila, že každý ze služebnictva musel být buď hudebníkem nebo zpěvákem. Tak už v r. 1722 jsou první zmínky o uvádění oper v Jaroměřicích. Zámek měl 4 brány, 12 vchodů a 365 oken a na zámku pracovalo 300 služebníků Viděli jsme sál předků, modrý salon, dámský salon, taneční sál, čínský kabinet, ložnici hraběte , lázně a tři hudební sály. Na tomto zámku je toho tolik, co obdivovat, že můžeme směle každému doporučit návštěvu.

    Vedle zámku je kostel s. Markéty, 40 m vysoký, 30 m dlouhý, 20m široký se skvělou akustikou. Do kostela jsme vešli za zvuku varhan. Toto překvapení nám připravil vedoucí zájezdu p. Joukl , který se zná s regenschorim tohoto kostela a tak se s ním dohodl, aby nám zahrál.

    Pak už jsme pospíchali k autobusu a rozjeli se domů. Počasí nám přálo a viděli jsme mnoho krásného. Děkujeme p. Šenkýřové , předsedkyni svazu důchodců Humpolec a p. Jouklovi, vedoucímu zájezdu za pěkný výlet, na který budeme rádi vzpomínat.

    Text: Oldřich Štěpán

    Foto: Jaroslava Šenkýřová

     Před zámkem

     

    Nabucco – návštěva opery v Brně

     Za mrazivého odpoledne, plně obsazený autobus se vydal na cestu v 16.00 hod. dne 11.2.2012 k moravské metropoli. Mnozí účastníci již v minulosti tuto operu viděli, ale na nádherné melodie se těšili znovu.

     Skladatel opery Giuseppe Verdi neměl chuť číst libreto Nabucca, ani skládat hudbu. Jeho přítel Merilli Verdimu toto libreto vnutil. Při příchodu domů hodil svazek libreta na stůl a to se otevřelo na stránce toho nejkrásnějšího sboru: „Leť myšlenko na zlatých křídlech“. Verdi nemohl usnout, četl libreto jednou, dvakrát, třikrát a ráno ho znal nazpaměť. Autor textu opery napsal Solera. Verdi začal komponovat operu a v r. 1841 po menších úpravách libreta bylo dílo hotové. ( To jsme si přečetli v programové brožuře Janáčkovy opery v Brně.) Opera sklidila veliký úspěch a úspěchu se také dočkal , podle počtu potlesků, brněnské představení, které jsme navštívili.

    V opeře se dostáváme do doby , kdy byli Židé zavlečeni do babylonského zajetí a po dlouhých letech propuštěni. Děj opery je však upraven a neodpovídá historické skutečnosti.Z celého díla vyzařuje touha po svobodě a proto také měla opera tak bouřlivý úspěch v rozdrobené Itálii.

     Kostýmy účinkujících byly dobové,  výprava byla prostá, ale účinná. Sólisté i sbor zpívali na vysoké umělecké úrovni.Byli jsme velmi  potěšeni čtecím zařízením nad jevištěm, takže jsme  rozuměli, o čem se v italsky zpívajícím textu jedná.

    Plni dojmů z krásné hudby a zpěvu i z pěkného stánku Janáčkovy opery jsme se vydali na cestu domů. Děkujeme vedoucí zájezdu paní Ježkové, která se o nás starala.

    Oldřich Štěpán

     

    Předpremiéra otevření kongresového centra „Fabrika“

    Dne 28.2.2012 od 13.00 a  potom od 16.00 hod. byli senioři ze Svazu důchodců a denního centra pro seniory Astra pozváni na kulturní program s pohoštěním a  prohlídkou nové budovy kongresového centra, hotelu a restaurace „Fabrika“. Počet pozvaných byl samozřejmě limitován, ale nakonec byl překročen, takže se zúčastnilo 243 osob, z toho 175 ze Svazu důchodců Humpolec.

    Sál v 1. patře byl plně obsazen již před začátkem programu. Na každém stolku bylo malé pohoštění.které bylo později doplněno kvalitní kávou nebo čajem a dostalo se také na pivo pro milovníky tohoto moku.
    Program zahájil pan Milan Dočkal, který také uváděl celý program a přítomným představil pana Ing. Petra Hendrycha, který přítomné přivítal  a pana Tomáše Kalenského, ředitele hotelu, který se připojil k uvítání. Dále zaznělo jmenovité poděkování všem sponzorům z řad podnikatelů , kteří tuto akci finančně podpořili.
    O celý program se postarala zpěvačka paní Naďa Urbánková spolu s provizorem Želivského kláštera, páterem Jaroslavem Šimkem.

    Zazněly starší a i novější písně Nadi Urbánkové, z nichž některé si s chutí zazpívalo i publikum. Bloky písní byly proloženy zajímavým vyprávěním zpěvačky z jejího života od dětství po současnost, i z její profesní dráhy. Paní Urbánkovou střídal ve vyprávění páter Šimek. Dozvěděli jsme se , jak pokračuje rekonstrukce kláštera v Želivě a také různé zajímavosti a postřehy z jeho mnohých zahraničních cest, hlavně v Austrálii.
    Závěrem jsme si prohlédli část ubytovacího zařízení hotelu. Druhého dne po této akci následovalo oficiální otevření „Fabriky“.

    Chceme poděkovat panu Ing. Petru Hendrychovi, řediteli hotelu Tomáši Kalenskému, obsluhujícímu personálu, pan Milanu Dočkalovi za uvádění programu a hlavně zpěvačce paní Nadě Urbánkové a páteru Šimkovi. Náš dík také patří všem sponzorům a naší předsedkyni paní Jaroslavě Šenkýřové, která se podílela na organizaci tohoto setkání.

    O.Štěpán

     

     

    © 2009, SDČR Humpolec
    Design & Code: Matouš Skála